|
Díl 6:
Naštěstí na té chodbě jsme byli vzdáleni asi deset metrů, tak si mne žlutý muž nevšiml, a jen cosi říkal šéfovi, který se ukláněl snad až po pás, a vedl je do laborky vedle. V
naší laborce stála vyděšená mladá inženýrka v naškrobeném bílém plášti, který jakmile se kontrola objevila v podniku, všem s očima jak tenisáky rozdali dva hospodářští
pracovníci, kteří zřejmě po budově pobíhali tak rychle, že se kopali vlastníma patama do míst, kde záda ztrácejí slušný název, a než jsem si jej mohl navléci také, bouchly dveře, a s křepčícím šéfem který pobíhal okolo něho, a ukazoval mu krabice, jsme se žlutým mužem stáli asi dva metry od sebe. Byl jsem staršně zvědav, jestli se na mně hned vrhne pěstmi, a nebo se nějak pracně domluvíme, ale zvládl svou roli na jedničku: Odstrčil neslušně našeho blekotajícího šéfa, podal mi s širokým úsměvem ruku, a když jsem se strachem vzápětí čekal ránu do obličeje, řekl přívětivě, usmívaje se i na vyděšeného šéfa:
My se dobře známe, že ?
Šéf div neztratil vědomí, a zakňoural vyděšeně:
Vy se znáte ?
Ano, kontroval znovu žlutý muž a přímo si vychutnával
situaci:
My se dobře známe.....
Pak proběhla ukázka, zcela bez incidentů, a skupina s pobíhajícím a švitořícím šéfem v čele odešla. Žlutý muž mi při odchodu ještě podal ruku, a řekl s drastickým výrazem:
Škoda že nemám víc času,mohli jsme zajít naproti do bufetu
na kafe....
Když bouchly dveře, mladá inženýrka stála v naškrobeném plášti jako Lottova žena, a blekotala:
Vy se znáte ...
Do laborky za chvíli vrazil další technik, a říkal:
Ty vole, vodkud se znáte?
Když předváděčka skončila, přišel do laborky i zpocený šéf, sednul si na židli, a fascinovaně se ptal:
Vy se fakt znáte...?
Ano, my se známe. Řekl jsem tajemně. Pojďte ke mně, pravil šéf, a když jsme přicházeli do jeho kanclu, otevřel mi dveře, a pustil mně jako prvního. Překvapivě ale již o žlutém muži nepadlo ani slovo, předal mi jen pakl nějakých neopravitelných desek ze systému, otevřel mi ještě jednou zdvořile dveře, a propustil mne.
________________________
Desky do zdejšího systému byly daleko větší a složitější než třeba desky do počítače ADT, bylo na nich vždy tak okolo stovky číslicových obvodů. Desky se realizovaly to je
vymýšlely, tvořily na ně plošné spoje, a osazovaly na protekčním odloučeném pracovišti.
nacházelo se tam sporadicky několik podle mne velmi zvláštních techniků. Na socializmus a na rozdíl od nás tam měli překvapivě západní vybavení. Vždy mne fascinovalo, jaké problémy byly s objednáním nějakého embargovaného zařízení ze Západu, ale jak tyto problémy zmizely jak pára okamžitě, kdžy byl dovozem pověřen nějaký protekční známý vekslák.
Když jsem tam jednou přišel poprvé, nikdo z nich tam nebyl, až na nějakého mladého muže
v modrém plášti, který měl v miniaturním svěráčku na stole naplněném přístroji a osciloskopem tektronix, upnutu obrovskou desku do kuchyňské linky, pokrytou umakartem a
vyhlodával v ní dlátem a kladivem masivními údery nějaký otvor tak, že tektronix i drahé západní přístroje skákaly na stole přitom na nožičkách do výše centimetru. Měl jsem
tam domluvit vypůjčení tektronixu, ale jak jsem se o tom zmínil, muž odložil kladivo, mou žádost striktně zamítl, uchopil elektrickou přímočarou pilku, vnořil ji do otvoru, a
místnost se začala plnit jemným dusivým prachem.
______________
Pokud máte servisovat nějaké elektronické zařízení, většinou do něj existuje elektrické schéma. Ve schématu jsou rozmístění prvků na deskách, spojení těch prvků, a pracovní
signály. Již na škole jsem se velice často setkával s naprosto standartním principem oprav, kde se v do sítě zapojeném vadném zařízení hledají odchylky předepsaných
logických signálů od zrovna se při závadě vyskytujících. Prakticky to vypadá tak, že u otevřeného rámu sedí dva technici, jeden sleduje ve schématu signál, a diktuje druhému body, ve kterých tento signál má prověřit.
Pokud je zařízení složitější, a času na opravu málo, někdy se postupuje v případě častého
neúspěchu této výšeuvedené metody metodou výměny určitého bloku desek buď za náhradní, a nebo mezi sebou. Výstupem testu je pak podezřelá deska která se má prověřit, zdali je opravdu vadná, závadu vyhledat, a vadný prvek nahradit funkčním. Podstatný problém většiny vyvíjených desek jsou buď mnohonásobné závady, a nebo zkraty. Deska se přitom nedá připojit přímo ke zdroji, protože by buď přímo shořela, a nebo vadné obvody poškodily proudem další. Právě na tyto desky je nutný buď speciální tester, a nebo nutnost, použít nějakých náhradních metod.
Jedna z možností je, sledovat nějakým rafinovaným způsobem teplotní pole desky, vyňaté při závadě z počítače, a podle rozdílů teplot uvažovat případnou závadu. Pokud ovšem máte k dispozici šroubovák, kladivo a pistolovou páječku s ohlodaným hrotem, a nemůžete svou prací někoho rafinovaně a inteligentně delegovat, je situace povážlivá, zvláště když je očekáván výsledek na němž třeba zase závisejí prémie pracoviště.
Jednou jsem v poměrně zoufalé situaci na stole plném neopravitelných desek přišel na zajímavou metodu: Vyňatá deska ze zařízení se závadou která je ještě zahřátá, se opatrně nastaví nad rychlovarnou konvicí, ve které se vaří voda, za malou chvíli se obrátí, a postaví na polystyrén./teplotní izolace/ Místa, která mají na závadou zahřáté desce nejvyšší teplotu / chodí to i s rozdílem několika stupňů/, se odpaří nejříve, a ukážou se na okamžik jako suchá dříve než ostatní. Pokud se to naučíme sledovat, získáme jakousi překvapivě citlivou termokameru. Pokud místa, která schnou rychleji než ostatní, označujeme postupně čísly lihovým fixem, získáme primitivní ale velice názornou
teplotní mapu.
Protože jsem byl tehdy mladý užitečný idiot stále bez zkušeností, pochlubil jsem se naivně s výsledkem svých výzkumů ostatním. Šéf mne označil za blouznivého idiota, a začal ze mne zase páčit, odkud znám žlutého muže. Následně nějaký mechanik odvedle touto metodou jakousi příznivou náhodou objevil na nějaké dálnopisné desce rozžhavený datový
vysílač, který by však zřejmě zjisti i dotykem prstu, vyměnil ho, a když deska ožila, stal se okamžitě největším elektronickým expertem v baráku. Druhý den na pracoviště
přivlekl z domova prádelní hrnec,kterým ve své mysli nahradil mou rychlovarnou konvici, a protože chtěl pracovat na rozdíl ode mne, amatéra, "ve velkém" postavil ho na vařič, naložil do něj všechny své neopravitelné desky, a ve snaze, opakovat svůj hvězdný úspěch je navlhčil vodou tak, že se staly trvale nefunkční. Poté, když to zjistil, se v zoufalství na pracovišti ožral, a v deliriu mne na několika chodbách v baráku technicky znemožnil a zatratil.
Chtěje zabránit rostoucímu obecnému zlepšovatelskému hnutí,které nastalo po mém zjištění, a účastnili se ho všichni, snad i pracovníci na odloučeném pracovišti, prohlásivše se
neprodleně za autory nápadu, a které skončilo šéfovým profesionálním zásahem, kdy se asi za týden znenadání objevili v laboratoři čytři pracovníci s obrovskou profi termokamerou, za několik milionů z jiného protekčního pracoviště, nalili do ní z dewarovy nádoby asi čtvrt litru dýmajícího kapalného dusíku, a za dopoledne nafotografovali barevné teplotní mapy asi pěti desek, zmizeli, a zanechali za sebou fakturu asi na dvacet tisíc, jsem svůj další výzkum pečlivě utajoval. Přišel jsem totiž dodatečně na to, že na vytvoření teplotní mapy stačí malý plastový rozprašovač od laku na vlasy, naplněný buď deionizovanou vodou, a nebo čistým lihem, takže akce lze opakovaně provést i ve vadném zařízení a nebo s testovanou deskou na prodlužovacím konektoru.
_____________________
Když jsme u těch termokamer, vývoj dnes pokročil tak rychle dopředu, že neodolám,abych zde nepopsal jednu ostudu, kterou jsem způsobil před několika lety na Brněnském veletrhu, abyste se mně také mohli zasmát:
Procházím stánky v pavilonu B, a vejdu do firmy, kde obchodují s infrakamerami. Je to šílené, od dob, kdy sedo toho lil kapalný dusík, je to dnes v podstatě barevný digitální foťák, ze kterého září laser a oznařuje místo, které chceme snímat, uděláme cvak, a je k dispozici barevná mapa i s termokřivkami, a několik statistických programů, které vyhodnotí na mapě i setinu stupně. Jeden maličký stál dvaadvacet papírů. Sáhl jsem do kapsy, agent fascinovaně vyskočil zavolal šéfa, a začali se lámat, ale pak jsem se všichni hořce a oni s porozuměním zasmáli, protože se zjistilo, že to není dvacet papírů v korunách, ale v Eurech...
|
000006634